Pasportizace bytů je zaměření a zdokumentování skutečného stavu nemovitosti se všemi náležitostmi, které se k ní vztahují. Primárně vychází z informací uvedených ve stavební dokumentaci a kolaudačních rozhodnutích. V praxi se však velmi často stává, že reálná podoba bytových jednotek údajům v projektu ne zcela odpovídá.

Před samotným zaměřováním je nutné zdůraznit, že způsobů výpočtu podlahové plochy existuje hned několik a různí se v závislosti na účelu, pro který jsou zpracovávány.

Například Cenový výměr Ministerstva financí č. 01/2002 pro stanovení výše regulovaného nájmu do měřené plochy nezapočítává prostory okenních a dveřních ústupků. Další odlišnost se pak týká podkrovních bytů, protože tam, kde má strop méně než dva metry nad podlahou, se počítá podlahová plocha pouze čtyřmi pětinami.

Jiný způsob je stanoven pro účely oceňování nemovitostí a staveb. Podlahová plocha se stanovuje podobným způsobem jako u výše zmíněného, ale připočítává se k ní i plocha teras, balkónů a pavlačí násobená koeficientem 0,17, dále pak plocha komor, sklepů a vymezených půdních prostor znásobená koeficientem 0,10.

Chceme-li však správně zaměřit bytovou jednotku například pro prohlášení vlastníka budovy, je nutné se při výpočtu opřít o zákon o vlastnictví bytů. Ten stanovuje, že „podlahová plocha bytu nebo rozestavěného bytu je podlahová plocha všech místností, včetně místností, které tvoří příslušenství bytu nebo rozestavěného bytu. Dále pak určuje, že podlahovou plochou nebytového prostoru nebo rozestavěného nebytového prostoru je podlahová plocha všech místností nebytového prostoru nebo rozestavěného nebytového prostoru včetně ploch určených výhradně k užívání s nebytovým prostorem, popřípadě s rozestavěným nebytovým prostorem; do této plochy se započítává jednou polovinou podlahová plocha vnitřních ochozů a jiných ploch, které jsou součástí meziprostoru.“

Člověku neznalému by toto definování nebylo příliš platné. Proto je nutné doplnit, že místností se dle soudní praxe míní každý prostor nacházející se v budově uzavřený ze všech stran obvodovými zdmi, podlahou, stropem a je uzamykatelný (musí být tedy opatřen zárubněmi a vstupními dveřmi). Jedná se například o komory, sklepy nebo předsíně. Na rozdíl od dříve zmíněných způsobů zaměřování tento nebere v úvahu výšku místnosti, proto je jakékoliv uplatnění doplňkových koeficientů označováno jako chybné.