Změnu v užívání jednotky z bytové na nebytovou by mělo bytové družstvo jako vlastník jednotky řešit ve dvojí rovině, a to soukromoprávní – v rámci družstva a při uzavírání nového nájemního vztahu a veřejnoprávní – vůči stavebnímu úřadu.

Nejprve by mělo bytové družstvo tuto změnu schválit a to způsobem uvedeným ve stanovách, nejspíše bude vyžadován souhlas členské schůze. Zde by mohl vzniknout problém, když samotným důvodem vzniku bytového družstva bylo nejspíše uspokojení bytových potřeb jeho členů.

Následně by mělo dojít ke změně ve způsobu užívání jednotky resp. k souhlasu stavebního úřadu s užíváním bytu k nebytovým účelům, jelikož stavbu lze užívat jen k účelu vymezenému zejména v kolaudačním rozhodnutí, v ohlášení stavby, ve veřejnoprávní smlouvě, v certifikátu autorizovaného inspektora, ve stavebním povolení, v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu (ust. § 126 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů). Pokud by jednotka byla užívána v rozporu s účelem určeným v jednom z výše uvedených dokumentů, tedy jako nebytový prostor namísto bytu, jednalo by se o správní delikt postižitelný na základě stavebního zákona, za který by hrozila pokuta.

Konečně by bytové družstvo mělo se svým členem uzavřít novou nájemní smlouvu, jelikož pronájem nebytových prostor není upraven občanským zákoníkem, ale zákonem č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění pozdějších předpisů, a nájemní vztah má tudíž určitá specifika, včetně výpovědních důvodů u nájmů na dobu určitou. Nájemní smlouva o nájmu nebytových prostor musí jako jednu z podstatných náležitostí obsahovat i účel nájmu a v případě, že je nájem sjednán k účelu podnikání, i údaj o předmětu podnikání v provozovně umístěné v pronajatém nebytovém prostoru. Nebytové prostory se přitom pronajímají výhradně k účelům, k nimž jsou stavebně určeny, což musí být zakotveno v nájemní smlouvě.