V nedávné době byly publikovány dva judikáty Nejvyššího soudu ČR týkající se SVJ, které poskytují výklad některých sporných ustanovení zákona o vlastnictví bytů (zákon č. 72/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

V nedávné době byly publikovány dva judikáty Nejvyššího soudu ČR týkající se SVJ, které poskytují výklad některých sporných ustanovení zákona o vlastnictví bytů (zákon č. 72/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Prvé z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 5330/2008, ze dne 19. 7. 2010, se vyjadřuje k nutné opravě společných částí domu provedené vlastníkem jednotky.

V tomto případě vlastník jednotky při stavebních úpravách zjistil, že statika pilířů domu je narušena a vyžaduje nutnou opravu. Jelikož SVJ nekonalo a havarijní stav statiky domu neřešilo, vlastník jednotky na své vlastní náklady nechal pilíře opravit a vydání bezdůvodného obohacení vzniklého provedením nutných oprav společných částí domu požadoval po SVJ. Soudy nižších stupňů jeho žalobu zamítly resp. zamítnutí potvrdily z důvodu, že SVJ není ve věci pasivně věcně legitimováno (nemůže být ve věci plnění z titulu bezdůvodného obohacení žalováno), jelikož SVJ není subjektem, kterému by se zvýšením hodnoty domu provedenou stavební úpravou dostalo majetkové hodnoty, těmito subjekty jsou jednotliví vlastníci jednotek v domě.

V rozsudku Nejvyšší soud dovodil, že úkolem SVJ je též zajištění správy společných částí domu a v případě potřeby i jejich opravy a rekonstrukce, SVJ přitom reprezentuje vlastníky jednotek. Smysl existence SVJ tak spočívá i v tom, aby ve věcech dle ust. § 9 odst. 1 ZOVB (správa domu) nevystupovali jako subjekty právních vztahů všichni vlastníci jednotek a nedocházelo tak ke komplikacím vyplývajícím z mnohočetnosti subjektů těchto vztahů. Nejvyšší soud proto judikoval, že povinností SVJ je obstarat nutné opravy společných částí domu. Pokud tyto opravy provede a zaplatí vlastník jednotky, může jít o plnění, které vlastník jednotky vynaložil namísto SVJ. SVJ se tak na úkor vlastníka jednotky bezdůvodně obohatilo, jelikož za něj bylo plněno, i když mělo po právu plnit samo.

Druhé z aktuálních rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 242/2009, ze dne 8. 12. 2010, řeší zejména přechod práv a závazků spojených s vlastnictvím jednotky a vyjadřuje se k určení výše a splatnosti záloh, připadajících na jednotlivé vlastníky jednotek.

Souzený případ spočíval v nezaplacení poměrné části nákladů rekonstrukce domu vlastníkem jednotky, když vlastník jednotky převedl její vlastnictví darovací smlouvou na svou dceru poté, co byla rekonstrukce a způsob jejího financování odsouhlasena shromážděním vlastníků jednotek